Reality depresses me. I need to find fantasy worlds and escape in them. - Noel Fielding

Kronikář I

26. května 2014 v 18:51 | Nikola Marešová |  Kronikář
Budu vám vyprávět příběh o velké lásce. Lásce, která musela vydržet mnoho překážek a nástrah. Prolilo se mnoho slz než došla zdárného konce. Ale nepředbíhejme.
Vše začalo jednoho letního večera před dlouhými 15 lety. Oblohu protínaly blesky, déšť jakoby neměl konce a mladý pan Richard se zběsilým tempem prodíral lesem. Byl promoklý až do morku kostí, nohy se mu podlamovaly z dlouhého běhu, ale vydržel. Chtěl opět spatřit svou milovanou. Dceru krále sousedního království, spanilou Eleonoru.

Ťukání na dveře ho vytrhlo z myšlenek, jestli by z jazykového hlediska neměl raději slovo spanilou nahradit slovem překrásnou, přenádhernou nebo dokonce atraktivní.
Odložil brk na stůl vedle pergamenu. "Dále."

"Promiňte, že ruším pane, ale jedná se o velmi naléhavou situaci. Mladý pan Edward se ztratil, královna upadla do mdlob a král pobíhá chodbami jako smyslů zbaven, do okolních lesů už byla vyslána i pátrací skupina."

Kronikář povstal a následoval sluhu ven ze dveří. Eddward se opravdu velmi podobal svému otci, ten se také pořád někam ztrácel. Klidně by vsadil svůj nejlepší brk, na to že se mladý pán opět pokouší najít tajnou chodbu, poklad nebo...

Sotva ušli pár kroků chodbou, prokmitla se kolem nich jako blesk malá dívenka v bílých krajkových šatech. Opakovaně vykřikovala bratrovo jméno.
"Edwarde!" Kdyby se poblíž nacházela sklenka určitě by praskla. Sofie doběhla až na konec chodby, rozhlížela se na všechny strany a mávala rukama. Slzy měla na krajíčku.
"Kam jen mohl jít." utírala si uslzené oči, celá se třásla. Sluha s kronikářem vykročili současně, napřaženou ruku, na jazyku připravenou útěchu.
Sofie se sesula na studenou podlahu hradu, ruce založila na prsou. "Já už nehraju!" vykřikla. "Tak už přece vylez! Nechápu proč musím pořád hledat já."

Královnu se podařilo uklidnit poměrně rychle. Edward vylezl ze své neobjevitelné skrýše a úšklebek na jeho tváři byl jednoduše rozčilující. "Prohrála si." oznámil pak povýšeně své sestře. "Nikdy mě nenajdeš."
Na svou malou postavu měla Sofie docela sílu. Vrhla se na svého bratra, v očích bestiální výraz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama