Reality depresses me. I need to find fantasy worlds and escape in them. - Noel Fielding

Loučení se členem rodiny

13. listopadu 2013 v 17:12 | NM |  Pocity Autorky
Někdy je mi velice smutno, když vidím jak se třese, jak ubývá mu sil. Byl tu se mnou dlouho a prožil hodně perných chvil, přesto vždy ať už s něčí pomocí nebo bez ní, přežil, dokázal znovu vstát, postavit se na vlastní nohy, i kdyby to mělo být naposled. Jeho ostré rysy, které vidím každý den, neztrácejí s věkem na kráse. Však i tak všichni vidí, že už je k smrti unaven.
Je to smutné, vzpomínám na všechny krásné i dramatické zážitky s ním. Vždyť to on mi jako první ukázal kouzlo digitálních her, vždy mi poradil.
Jeho první kolaps přišel asi před dvěma roky, dlouho jsme ho pak nebyli schopni ani vidět, o jeho stavu nás vždy jen velmi stručně informovali, zcela bez emocí. Nakonec řekli, že je to beznadějné. Jedinou šancí byla operace a to velmi nákladná. Ani po ní se však už nikdy plně nevzpamatoval a rodina se k němu otočila zády. Už nebyl důležitý, hodili ho do starého železa.
Situace byla zoufalá. Já byla zoufalá. Přese všechny protesty se mi přeci jen povedlo ostatní přesvědčit aby ho neodváželi, aby ho nechali v klidu dožít, doma. Potřeboval jen trochu lásky a podpory!

Věděla jsem že se jeho čas blížil ke konci, ale jeho odchod byl pro mě i tak nečekaný a bolestivý. Už bych chtěla říct jen jedno : "Měla jsem tě ráda starý počítači."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama