Reality depresses me. I need to find fantasy worlds and escape in them. - Noel Fielding

Deset rohlíků

25. listopadu 2013 v 18:55 | NM |  Povídky

Jan Klepítko měl hlad, v břiše mu kručelo a tou touhou po jídle skoro přicházel o zrak. Šel zrovna z práce a jelikož nastal prosinec venku pořádně mrzlo.
Chodníky kolem něj pokrývaly tuny sněhu a z nebe padal stále nový a nový. Ze severu foukal krutý vítr, jenž znemožňoval lidem chůzi, jako by nebylo už tak dost těžké brodit se tou ohavnou solnou břečkou.

Kousek od pana Klepítka zářil obrovský obchodní dům. Jan si prošmátral kapsy bílé bundy, v níž vypadal jako sněhulák, nebo možná panáček Michelin, dle pozorovatele.
Třicet korun, to by mu na deset rohlíků stačit mělo.

Pomalu se prošoural parkovištěm, kde si pozorně prohlédl všechny zaparkované vozy, obzvláště se mu líbil černý mercedes hned v první řadě. Průhledné dveře se před ním otevřely, přišlo mu to jako včera, kdy se spolu s pár spolužáky pokoušel podobné dveře rozbít skákáním před ně na poslední chvíli . Jo to byly skvělý časy, kéž by byl zase mladý a místo práce mohl znovu chodit do školy, je to pravda to co se říká, dokud něco neztratíte nedokážete to pořádně ocenit.

Ovanulo ho příjemné teplo, úplně normálním krokem se pan Klepítko vydal k jezdícím schodům, po těch sjel dolů do nižšího patra, poté nasedl, nebo spíše nastoupil ještě na jedny, které ho dovezly ještě do nižšího patra a však ne do toho úplně nejnižšího.
Jan vystoupil a vydal se k obchodu s potravinami, proklouzl do regálového bludiště. Cestou zahlédl spoustu věcí : alkoholické nápoje, skupinku mladistvých, pytlíky s rýží, bublinkové nápoje, čaje, ovoce, bonbóny, jiné sladkosti a nakonec i rohlíky.
Bylo už pozdě večer a tak na dně bedýnky, už zbyly pouze neduživé malé rohlíčky, které nikdo nechtěl. Pečivo vypadalo smutně.

Jako opuštěná malá štěňátka vzhlížely bezelstně do zarostlé tváře nad nimi.
Bůh pečiva se nad nimi slitoval a oni konečně našly domov.

Jan Klepítko s rohlíkama v igelitce si to skrz regálový labyrint mířil k pokladně. Tam seděla povinně se usmívající brunetka. Už ne tak usměvavá důchodkyně se s ní hádala o ceně jakéhosi mléčného výrobku, jednou rukou máchala holí a druhou zase letákem prodavačce před očima.

Pan Klepítko přešel k druhé pokladně, kde spořádaně zaplatil své rohlíky v klidu a tichosti. Když pak odcházel a nastupoval opět na pojízdné schody, křičelo už u druhé pokladny víc lidí : důchodkyně číslo jedna, do té doby usmívající se prodavačka a důchodkyně číslo dvě, jenž přišla na pomoc důchodkyni číslo jedna, aby hájila její čest.

Muž s igelitkou plnou rohliků, nafouklou bílou bundou v níž vypadal jako sněhulák či panáček Michelin a zarostlým obličejem vyjel na horu po druhých pojízdných schodech, prošel průhlednými samootevíracími dveřmi, jenž v něm cestou sem vyvolaly tolik vzpomínek, pak prošel parkovištěm, kde si znovu zbožně prohlédl všechny vystavené modely, hlavně černý mercedes hned v první řadě. Právě začal přemýšlet nad tím jak dopadne kniha, kterou měl rozečtenou a co dávají večer na Nově, když zcela nečekaně uklouzl na ledu a narazil si zadek.

Přes všechna očekávání některých škodolibějších kolemjdoucích se mu podařilo vstát a nenabít si znovu, pouze si oprášil bolavou zadnici a šel svou cestou. Jak se ukázalo stejnou cestu měla i paní Bubáková, jeho známá, kterou sice neměl rád, ale bohužel ona jeho ano.
Gentlemansky jí vzal tašku, za což mu ani nepoděkovala a namísto toho byl oblažován jejími příšernými kydy celou cestu k jejich společnému paneláku.

Vrátil tašku paní Bubákové, stejně jako většina obyvatel paneláku se vyhnul výtahu a hezky po schodech vyšlapal až do nejvyšího patra, kde bydlel.
Když byl konečně uvnitř svého prostého, skromného bytu, zul si boty a pověsil bundu. Pak si sedl, natáhl nohy, zakousl se do jednoho z deseti rohliků, aniž by se ho obtěžoval čímkoliv dochutit a pustil si televizi.

( Inspirovala jsem se článkem Že by já? - http://dobry-jmena-uz-jsou-pouzity.blog.cz/1311/lidi-neumej-cist, vlastně spíše jednou určitou pasáží. Velmi doufám že jí to nevadí, případně to můžu ještě celé smazat)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama