Reality depresses me. I need to find fantasy worlds and escape in them. - Noel Fielding

Polévka a Hipster

14. září 2013 v 20:03 | Nikola Marešová |  Povídky
"Karle!"

"Karle!"

Sto devadesát dva centimetrů vysoký muž začal propadat panice. Nikdy by neřekl, že vaření polívky může být tak těžké. Pozvedl pokličku hrnce aby se juknul jak to vypadá když.....

ŠPLOUCH!

Doprostřed těstovin, přemíry rozpuštěné soli, mrkve, cibule a nějaké té vody, sebou plácly Standovy černé kulaté brýle.

"Do prd*le!" zaklel, "Karle okamžitě pojď dolů! Vymyká se to kontrole."

Polívka v hrnci začala zuřivě bublat a prskat. Standa se vrhnul k hrnci. Své brýle potřeboval ! Tohle bude jeho smrt.

"KARLE!"

Čim to má proboha vytáhnout! Pohled mu padl na šuplík s příbory. "Vidlička!" Tou to určitě půjde. Otevřel šuplík. "Nůž........ nůž.......... nůž..... nechci, nechci, nechci." Rozzuřeně mrsknul jedním z nožů proti dveřím. Pak si konečně vzpomněl. Karel nesnášel když nože s vidličkami byly na stejném místě a tak je dal odděleně. Otevřel tedy druhou zásuvku."Konečně."

Standa si vyhrnul rukávy na obstarožní košili, vytáhl a urovnal si své upnuté kalhoty. Byl připraven. Sevřel nástroj pevně v dlani a vyrazil. Nikdy se necítil tak jako v té chvíli. Ten absolutní strach o to co tolik miloval, své brýle. Proč člověk ocení co měl až potom co to ztratí? Jaký je smysl života?
Poklička byla odložena na dřevěné prkýnko. Třesoucí se ruka se blížila k okraji hrnce.

"Neboj se já tě zachráním."

To už se v polívce mimo jiné objevilo i pár dlouhých černých vlasů. Zlostné bublání se odráželo od kovových stěn, nastal okamžik pravdy. Vidlička se ponořila do hlubin, brýle byly už na blízku, už jenom kousek, stačilo je podhrábnout a opatrně vytáhnou zpět do bezpečí. Černé obroučky se vynořily nad hladinu.
"Sláva," vydechl hipster Standa a radostně se usmál.

O okamžik později šel k zemi. Kuchyní se ozvala rána. Hrnec s polívkou zaplavily plameny. Do dveří vešel Karel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lokusta Lokusta | E-mail | Web | 16. září 2013 v 9:40 | Reagovat

Pritiahnuté za vlasy, ale to poviedku posúvalo k účelu. Áno, bolo to úsmevné a v rámci témy týždňa aj nápadité.

2 sbnm sbnm | Web | 16. září 2013 v 17:50 | Reagovat

[1]: :) No myslela jsem, že těch úvah a vlastních názorů už tam přece jenom měli dostatek. Chtělo to už něco jinýho.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama