Reality depresses me. I need to find fantasy worlds and escape in them. - Noel Fielding

Jeden den s Gargamelem

11. ledna 2013 v 16:09 | Nikola Marešová |  Šílené Povídky
Jednoho dne, kdy jsem se opravdu velmi nudila, jsem se vypravila do lesa.
A hle, Gargamel ! Přijdu blíž, Gargamel sedí na pařezu a se svou kočkou smutně zírá do prázdna.
,, Hej Gargameli ! Jak to že už nechytáš šmouli ?" oslovím ho nejistě.

Starý čaroděj se rozpláče. ,, Nemůžu už mě bolí klouby, sotva chodím, chudák Azrael už taky není co býval. Jediné co bych chtěl, je alespoň jednoho ochutnat, ale teď už
mi nezbývá nic jiného než se smířit s tím, že už žádného nikdy nechytím. ,,Asi půjdu do důchodu."

,, To tedy ne !" pomyslím si rozlobeně. Takhle to nemůže skončit.
,, Neboj Gargameli ", vzkřiknu ,, společně je dostaneme !"

Po dlouhém přemlouvání uplakaného muže jsme konečně vyrazili. Gargamel mi možná nevěřil, ale já měla plán. Moderní technologie !!! Vytáhla jsem z kapsy úplně novou GPS, zadala šmoulí vesnice a rázem jsme tam byli. Schovaní za smrkem sledovali jsme ty odporně pracující šmouly. Ale jak je sakra máme dostat? Tu mě to trklo. Vysavač. Zavolala jsem mámě a ta mi ho bez odporu přivezla k nejbližší silnici ( mám to ale hodnou mámu ).Přinesla jsem vysavač ke
Gargamelovi a poprosila ho, aby mi v nejbližším stromě vyčaroval zásuvku. Dalším kouzlem zvýšil sání vysavače a už to jelo. Šmoulové se pokoušeli zachránit, drželi se všemožných předmětů, aby je náš ďábelský vysavač nevysál, ale marně. Když jsme pak vysavač v kuchyni u mě doma rozdělali, protože u Gargamela to strašně páchlo, dívali se na nás zkroušení šmoulové. Vážně jsem nechápala, proč je chce sníst. Já je jíst určitě nechtěla a nepotřebovala jsem se na to ani dívat. Jenom jsem chtěla, aby to Gargamel nevzdával a zase chytal šmouly.
,, Gargameli ?" ptám se zhnuseně ,, určitě je chceš sníst ?"
,, Ano !" odpoví nadšeně čaroděj.
Sakra ! Nemůžu mu přece dovolit, aby je zbaštil. Děti by se pak v Animáčku neměli na co koukat, leda, že by místo nich dávali Tomáška mašinku ( to by byla hrůza !), a taky by mě někdo mohl zažalovat.

,, Co kdyby sis dal radši tohle." Hodím před něj balíček s bonbóny.
,, Co to je? " Zeptal se Gargy podezíravě.
,, Gumoví medvídci." odpovím opatrně. ,, Mají mnohem více příchutí než šmoulové." Rozdělám pytlík a nabídnu mu k ochutnání, podle jeho výrazu vidím, že šmoulové jsou zachráněni !

Konec

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama